Zachraň slepici

Štastná slepice do každé rodiny

Co bychom to byli za statkáře bez vlastních vajec? Když už jsme se rozhodli chovat zvířectvo, tak musíme mít i slepice. To dá rozum.

A tak na jaře začal úklid a likvidace starého „kurníku“. Abyste věděli – to, kde tady chovali dříve slepice nebyl kurník, ale jistý velmi zanesený prostor. Takže jsme se rozhodli našim budoucím slepicím vytvořit pořádný příbytek. Pan statkář pilně pracoval, aby byla práce hotová do jara a my mohli vysněnou drůbež dovést co nejdříve.

A kde takové slepičky sehnat? Jakožto nezkušení nadšenci jsme se rozhodli pro záchranu slepic z rozvozových aut, které rozváží velkodrůbežárny. A jedna z nich vozí slepice přímo k nám do vesnice.

A tak jsme si domů přinesli 15 nových slepic (z toho 10 mladých před snáškou a 5 ročních zanedbaných opelichaných chuděrek). Zavřeli jsme je do kurníku, nasypali zrní, dali vodu a očekávali ta šťastná vajíčka. Totiž všude se píše, že když si přinesete domů nové slepice, měli byste je na čas nechat zavřené, aby si na sebe zvykly a adaptovaly se.

A tak jsme se těšili. Jenže snáška se nekonala. Internetové diskuze plné rad, jak slepičky na nový kurník zvyknout, nepomáhali a my jsme zklamaně přemýšleli, kde je chyba. Prvotní nadšení nás i dětí opadlo a hnízda jsme dočista přestali kontrolovat. Kurník jsme otevřeli do velikého výběhu a doufali, že predátoři nezaútočí.

Slepičky se za tu nějakou dobu krásně opeřily a staly se z nich výstavní kousky. Jednou při obhlídce pozemku mě zaujalo uležené místo ve vyšší trávě za domem. A hle, vajíčka! Slepice si prostě našly lepší hnízdo.

A tak jsme se přeci jen dočkali těch šťastných vajíček.