Návrat k přírodě
Jmenuji se Petra a miluji byliny. Bylinkaření mám v krvi. Můj děda z mamčiny strany a babička z taťkovy strany se v bylinách vyznali, sbírali je a léčili jimi své malé nemoci.
Moje první vypěstovaná rostlina byla meduňka, která se mnou doputovala až k nám na statek, kde se nezadržitelně šíří celou zahradou. Od té doby jsem vypěstovala mnoho dalších léčivých rostlin a mnoho dalších sbírám v přírodě. Nastudovala jsem mnoho knih a článků. A stále se vzdělávám, absolvuji kurzy a sama vyhledávám studie, které souvisí s léčivými přínosy rostlin.
Kromě bylin miluji i květiny, hlavně ty lokální. Ono totiž hodně okrasných rostlin můžou být zároveň léčivé byliny. A tohle spojení mě nepřestává fascinovat. A tak se není čemu divit, že jsem tyto dvě věci spojila a tvořím bylinkovo květinovou zahradu. Plnou krásy i zdraví!
Mým snem je tvořit s radostí bylinkové zahrady. Vytvářet most mezi člověkem a přírodou. A pomáhat všem, kteří věří bylinkám a přírodě.
Jak jsme hledali nový domov
Každý touží po vlastním bydlení. Někdo by rád vlastní byt a někdo raději domek se zahradou. My jsme si vysnili velký rodinný dům s ještě větší zahradou. Mezi má přání bylo žít blízko města, ale přitom v přírodě, kde bychom časem měli louku s ovečkami. Pan statkář zase toužil po vodě – mít jezírko, rybníček nebo alespoň potůček na pozemku. Přestože jsme neplánovali vlastní bydlení ještě několik let, sledovali jsme nemovitosti v okolí místa, kde jsme se jednou chtěli usadit.
A tak se stalo, že jsme narazili na náš statek! Tenkrát ještě nebyl náš – pochopitelně. A ne, to staré obrovské stavení rozhodně nesplňovalo požadavek velkého rodinného domu. Ale jeho okolí jsme si zamilovali na první pohled, i když byla zima. Velká zahrada, rybník, louka na kopci a les nás uchvátili.
Tím začala naše nová životní cesta. Cesta, při které se učíme novému stylu života. Cesta, která nás učí trpělivosti našich předků. Cesta, která je plná lásky – k rodině, lidem, ke zvířatům a rostlinám, stromům, vodě a všemu, co nám život nabízí.
